Benchmark
10 pages
Slovak

Benchmark

-

Le téléchargement nécessite un accès à la bibliothèque YouScribe
Tout savoir sur nos offres
10 pages
Slovak
Le téléchargement nécessite un accès à la bibliothèque YouScribe
Tout savoir sur nos offres

Description

V ědeckotechnický sborník ČD č. 22/2006 1Ing. Aleš Krej čí Finan ční aspekty rozvoje české železnice pro regionální rozvoj Klí čová slova – České dráhy, regionální železni ční osobní doprava, ve řejná služba 1. Úvod České dráhy, akciová spole čnost, (dále jen ČD, a.s.) jsou nejv ětším provozovatelem železni ční dopravy a zárove ň i nejv ětším provozovatelem železni ční infrastruktury v České republice. V rámci podnikatelských subjekt ů z členských zemí Evropské unie zaujímají významné 5. místo podle objemu nákladní p řepravy a solidní 9. místo podle po čtu ve řejné přepravy osob. ČD, a.s., vznikly 1. ledna 2003 na základ ě zákona č. 77/2002 Sb. o akciové spole čnosti České dráhy, státní organizaci Správa železni ční dopravní cesty a o zm ěně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Spole čnost vznikla jako jeden z nástupnických subjekt ů vytvo řených transformací státní organizace České dráhy. Z hlediska právní formy se jedná o akciovou spole čnost ve 100% vlastnictví státu. České dráhy zárove ň plní roli národního dopravce v České republice a zastupují železni ční sektor České republiky v několika mezinárodních organizacích a sdruženích. Železni ční dopravní trh v České republice vznikl v roce 1995 na základ ě zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. V rámci transformace železni čního sektoru v České republice v roce 2002 byla zákonem ...

Sujets

Informations

Publié par
Nombre de lectures 29
Langue Slovak

Exrait

V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
Ing. Aleš Krej
č
í
1
Finan
č
ní aspekty rozvoje
č
eské železnice pro regionální rozvoj
Klí
č
ová slova –
Č
eské dráhy, regionální železni
č
ní osobní doprava, ve
ř
ejná služba
1. Úvod
Č
eské dráhy, akciová spole
č
nost, (dále jen
Č
D, a.s.) jsou nejv
ě
tším provozovatelem
železni
č
ní dopravy a zárove
ň
i nejv
ě
tším provozovatelem železni
č
ní infrastruktury v
Č
eské
republice. V rámci podnikatelských subjekt
ů
z
č
lenských zemí Evropské unie zaujímají
významné 5. místo podle objemu nákladní p
ř
epravy a solidní 9. místo podle po
č
tu ve
ř
ejné
p
ř
epravy osob.
Č
D, a.s., vznikly 1. ledna 2003 na základ
ě
zákona
č
. 77/2002 Sb. o akciové
spole
č
nosti
Č
eské dráhy, státní organizaci Správa železni
č
ní dopravní cesty a o zm
ě
n
ě
zákona
č
. 266/1994 Sb., o dráhách, ve zn
ě
ní pozd
ě
jších p
ř
edpis
ů
, a zákona
č
. 77/1997 Sb., o státním
podniku, ve zn
ě
ní pozd
ě
jších p
ř
edpis
ů
. Spole
č
nost vznikla jako jeden z nástupnických
subjekt
ů
vytvo
ř
ených transformací státní organizace
Č
eské dráhy. Z hlediska právní formy se
jedná o akciovou spole
č
nost ve 100% vlastnictví státu.
Č
eské dráhy zárove
ň
plní roli
národního dopravce v
Č
eské republice a zastupují železni
č
ní sektor
Č
eské republiky
v n
ě
kolika mezinárodních organizacích a sdruženích.
Železni
č
ní dopravní trh v
Č
eské republice vznikl v roce 1995 na základ
ě
zákona
č
.
266/1994 Sb., o dráhách. V rámci transformace železni
č
ního sektoru v
Č
eské republice v roce
2002 byla zákonem
č
. 77/2002 Sb. mimo jiné vy
ř
ešena otázka odd
ě
lení dopravních služeb od
managementu infrastruktury, a to v souladu se sm
ě
rnicí Evropského parlamentu a Rady
2001/12/ES.
2. Význam ve
ř
ejné služby v doprav
ě
Základním strategickým dokumentem pro sektor dopravy je Dopravní politika, která
deklaruje, co stát a jeho exekutiva v oblasti dopravy musí u
č
init na základ
ě
mezinárodních
závazk
ů
, co chce u
č
init z pohledu spole
č
enských pot
ř
eb a m
ů
že u
č
init s ohledem na finan
č
možnosti. Globálním cílem Dopravní politiky je vytvo
ř
it podmínky pro zajišt
ě
ní kvalitní
dopravy zam
ěř
ené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci princip
ů
udržitelného rozvoje a položit reálné základy pro nastartování zm
ě
n proporcí mezi
jednotlivými druhy dopravy. Hlavními prioritami Dopravní politiky je zajišt
ě
ní:
- rovných podmínek v p
ř
ístupu na dopravní trh,
- kvalitní dopravní infrastruktury umož
ň
ující hospodá
ř
ský r
ů
st,
- financování v sektoru dopravy,
- dopravního sektoru,
- podpory rozvoje dopravy v regionech.
1
Ing. Aleš Krej
č
í -
ř
editel odboru finan
č
ního G
Ř Č
D, a.s.
1
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
Zám
ě
ry podnikatelské
č
innosti
Č
eských drah, a.s., v segmentu regionální a
p
ř
ím
ě
stské dopravy vychází z celospole
č
enského významu ve
ř
ejné dopravy z d
ů
vodu:
Sociálního
Ob
č
an, který nem
ů
že používat individuální automobilovou dopravu, se musí dostat do školy a
školských za
ř
ízení, k léka
ř
i, k ú
ř
ad
ů
m, k soud
ů
m nebo do zam
ě
stnání za cenu, která bude pro
n
ě
j p
ř
ijatelná.
Prostorového
Individuální automobilová doprava je prostorov
ě
náro
č
ná, zajišt
ě
ní tohoto prostoru, v
č
etn
ě
dopravy v klidu, je ve m
ě
stech velmi obtížný úkol. Ve m
ě
stech kon
č
í
č
asto i cesty z regionu.
Ekologického
Ve
ř
ejná doprava jako celek produkuje výrazn
ě
mén
ě
m
ě
rných emisí než individuální
automobilová doprava. Pro dobrou ekologickou bilanci na jednotlivých dopravních službách
ale pot
ř
ebuje odpovídající p
ř
epravní proudy.
Bezpe
č
nostního
Ve srovnání s použitím individuální automobilové dopravy zaznamenává ve
ř
ejná doprava na
p
ř
epraveného cestujícího výrazn
ě
mén
ě
nehod. Velkou roli zde hraje kolejová doprava
provozovaná po zabezpe
č
ené dopravní cest
ě
.
Vlivu na vyváženost regionálního rozvoje
Kvalitní ve
ř
ejná doprava významn
ě
p
ř
ispívá k rovnom
ě
rnému regionálnímu rozvoji, má vliv
nap
ř
. na zam
ě
stnanost, zabra
ň
uje vysídlování venkovských oblastí.
3. Organizace železni
č
ní osobní dopravy v území
Ustavení krajského uspo
ř
ádání
Č
eské republiky, p
ř
esun finan
č
ních kompetencí na krajskou
úrove
ň
, zavedení fondového systému financování dopravní infrastruktury (SFDI) a
institucionální odd
ě
lení její správy (SŽDC) od provozování ve
ř
ejné dopravy (
Č
D, a.s.) jsou
zásadními p
ř
edpoklady pro významné zlepšení kvality a organizace dopravní obsluhy území.
Budoucí rozvoj ve
ř
ejné osobní dopravy je úzce spojován s integrovanými dopravními
systémy (IDS) objednatel
ů
služeb ve ve
ř
ejném zájmu. V cílovém stavu bude organizátor IDS
zpracovávat integrovanou organizaci provozu všech druh
ů
ve
ř
ejné dopravy v rámci
kompetencí kraje a obcí, vyhlašovat výb
ě
rová
ř
ízení na zajišt
ě
ní provozu jednotlivých linek
nebo jejich skupin a dopravci se budou ucházet o realizaci ve
ř
ejných služeb formou nabídek
s vy
č
íslením ekonomicky oprávn
ě
ných náklad
ů
dopravní služby. Vybraní dopravci potom
budou provozovat objednanou dopravu a v
ůč
i cestující ve
ř
ejnosti budou uplat
ň
ovat jednotné
p
ř
epravní podmínky a jednotný tarif stanovený objednateli služby. Atraktivnost ve
ř
ejné
osobní dopravy, vyjád
ř
ená p
ř
epravními výkony absolutními a v pom
ě
ru k výkon
ů
m
realizovaným individuální dopravou, bude úzce ovliv
ň
ována p
ř
edevším rozsahem nabídky
dopravy ve smyslu
č
etnosti spoj
ů
a také výší tarifních cen jízdného, v neposlední
ř
ad
ě
však
také kvalitou vozového parku dopravc
ů
, což však již p
ř
esahuje rámec tohoto pojednání. Lze
jen p
ř
edvídat, že trend sm
ěř
uje k malým a lehkým dopravním jednotkám provozovaným
v krátkém intervalu. Nelze zapomenout na kapacitu dopravní cesty a smluvní vztah mezi
dopravcem a provozovatelem infrastruktury železni
č
ní dopravní cesty.
2
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
4. Integrovaný dopravní systém
V rámci
ř
ešení systému p
ř
emís
ť
ování osob p
ř
i respektování tezí o trvale udržitelném rozvoji
mobility ob
č
an
ů
a dopravní obsluhy území lze rozvíjet celou
ř
adu osv
ě
d
č
ených model
ů
efektivního
ř
ízení a organizace ve
ř
ejné dopravy, které jsou založeny na její vzájemné
provozní, p
ř
epravní a tarifní integraci. V posledních desetiletích je systémová integrace
ve
ř
ejné hromadné dopravy všeobecn
ě
považována za nejúsp
ě
šn
ě
jší konkurenceschopnou
alternativu v
ůč
i rozmáhajícímu se individuálního motorismu. Pod pojmem integrované
ve
ř
ejné osobní dopravy p
ř
itom rozumíme jak harmonizaci provozu regionální, p
ř
ím
ě
stské a
m
ě
stské hromadné dopravy a jejich koordinaci s dálkovou dopravou, tak integraci
podsystém
ů
ve
ř
ejné hromadné osobní dopravy, jako jsou dráhy a autobusy, za pomoci
č
asové
a prostorové koordinace provozu, p
ř
estupného jednotného tarifu a multimodálních terminál
ů
a
v neposlední
ř
ad
ě
i integraci motorizované individuální a ve
ř
ejné dopravy díky nap
ř
.
systém
ů
m Park&Ride. Práv
ě
efektivní integrace individuálních druh
ů
dopravy (p
ě
ší, jízdní
kola, motocykly a automobily) do provozu ve
ř
ejné dopravy je významnou a nedílnou sou
č
ástí
finan
č
n
ě
únosného ekonomického modelu
ř
ízení a organizace dopravní obsluhy území.
Obecn
ě
lze
ř
íci, že zabezpe
č
ení dopravní obsluhy libovolného místa v osídlení je jedním z
p
ř
edpoklad
ů
správné funkce ob
ě
hových proces
ů
. Dopravní obsluha libovolného místa
v území však není z finan
č
ních d
ů
vod
ů
vždy optimální a v praxi je proto nutné stanovit
parametry (standardy), v jakém míst
ě
a
č
ase je žádoucí obsluhu uskute
č
nit, a dále zvolit druh
dopravy, který bude kapacitn
ě
úm
ě
rný požadavk
ů
m na p
ř
epravu. Nelze p
ř
itom pominout ani
situaci, kdy je vhodné dopravní obsluhu realizovat individuáln
ě
s následným napojením na
systém ve
ř
ejné dopravy.
Výhody IDS pro cestující:
-
jednotný tarif
-
jednotné p
ř
epravní podmínky
-
spole
č
ný informa
č
ní systém
Výhody IDS pro dopravce:
-
noví cestující, další p
ř
íjmy
-
možnosti racionalizace provozu
-
rychlá reakce na zm
ě
ny poptávky
-
jistota postavení na trhu
-
hájení zájm
ů
ve
ř
ejné dopravy
Výhody IDS pro územní správu:
-
vytvo
ř
ení jednotné p
ř
epravní sít
ě
ve
ř
ejné dopravy
-
trvale udržitelné
ř
ešení mobility
-
garance mobility pro sociální skupiny
-
pozitivní vliv na struktury osídlení
-
odstran
ě
ní soub
ě
h
ů
-
snížení náklad
ů
-
zvýšení p
ř
epravních tržeb
-
zlepšení ekonomické efektivnosti provozu
3
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
5. Železnice jako páte
ř
ní doprava IDS
V
ř
ad
ě
kraj
ů
se úsp
ě
šn
ě
rozvíjí integrované dopravní systémy (dále jen „IDS“). Tyto systémy
pracují na základ
ě
kooperace n
ě
kolika r
ů
zných dopravc
ů
,
č
asto z alespo
ň
dvou dopravních
obor
ů
. Standardn
ě
se jedná o propojení systému m
ě
stské hromadné dopravy, ve
ř
ejné linkové
autobusové dopravy a železni
č
ní regionální dopravy. Krom
ě
systémové a technologické
integrace (koordinace provozních proces
ů
za ú
č
elem zajišt
ě
ní návazností spoj
ů
v uzlových
bodech sít
ě
, spole
č
ný informa
č
ní systém, spole
č
né jízdní doklady) dochází v n
ě
kterých
krajích i k tzv. tarifní integraci, tzn. kraj vyhlásí jednotný tarif a p
ř
epravní podmínky a na tyto
p
ř
istupují zú
č
ast
ě
ní dopravci. Z výše uvedeného vyplývá nutnost d
ě
lby spole
č
ných tržeb z
IDS. Pro tuto d
ě
lbu existuje více r
ů
zných model
ů
, jak stanovit podíl jednotlivých dopravc
ů
. V
zásad
ě
lze hodnotit ú
č
ast
Č
D, a.s., v IDS pozitivn
ě
, protože spole
č
n
ě
se zaintegrováním dojde
i k nár
ů
stu poptávky a tržeb z p
ř
epravy cestujících.
Schéma
č
. 1: Mapa IDS s ú
č
astí
Č
eských drah, a.s.
1.
Praha a Středočeský kraj
2.
Východní Čechy
3.
Severní Morava
4.
Jihomoravský kraj
5.
Zlínský kraj
9
6.
Tábor
7.
Plzeňský kraj
8.
Jihočeský kraj
2
9.
Jablonec/Nisou
1
7
3.
6
4
5
8
Na map
ě
jsou znázorn
ě
ny integrované dopravní systémy v
Č
eské republice, ve kterých
Č
eské
dráhy usilují o postavení železnice v roli páte
ř
ního dopravního systému. K rozhodujícím
IDS z pohledu
Č
D, a.s., pat
ř
í Pražská integrovaná doprava, Integrovaný dopravní systém
Jihomoravského kraje a Ostravský dopravní integrovaný systém. V každém systému jsou
č
astn
ě
ni: kraj, obec,
Č
D, ostatní dopravci.
6. Státní program na reprodukci majetku
Cílem státního programu na reprodukci majetku je podpora obnovy vozidlového parku
železni
č
ní regionální osobní dopravy, která povede ke zlepšení kultury a kvality cestování ve
ve
ř
ejné doprav
ě
a tím
ř
ešení tíživé dopravní situace na komunikacích, p
ř
edevším pak na
hlavních tazích a ve m
ě
stech. Snížení pr
ů
m
ě
rného stá
ř
í vozidlového parku p
ř
ispívá ke zvýšení
bezpe
č
nosti a spolehlivosti systému ve
ř
ejné dopravy a taktéž ke snižování emisí škodlivin do
4
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
ovzduší. V rámci obnovy vozidel je prioritou p
ř
ístupnost vozidel pro osoby
se zdravotním a pohybovým postižením. Zvláštní podporu pak mají vozidla s ekologickým
elektrickým pohonem. Program podpory železni
č
ních vozidel byl zahájen teprve v roce 2006.
Je t
ř
eba si uv
ě
domit, že ú
č
ast ve
ř
ejných rozpo
č
t
ů
se na investicích
Č
D, a.s., v oblasti
provozování ve
ř
ejné osobní dopravy odvíjí na principiáln
ě
odlišném základ
ě
oproti ostatním
lochy vozidla.
KV musí být používáno v rámci závazku ve
ř
ejné služby po dobu min. 6 let s prob
ě
hem
. Obnova železni
č
ních kolejových vozidel
roce
Č
eské dráhy,
lší el. jednotky.
50 vozidel
ř
ad 852 a 853 na
ě
prob
ě
hlo z vlastních zdroj
ů Č
D, a.s. a
č
áste
č
n
ě
subjekt
ů
m na trhu. Rozhodující význam p
ř
edstavují státní záruky
Č
eské republiky na zajišt
ě
úv
ě
r
ů
poskytnutých
Č
D spole
č
ností EUROFIMA za ú
č
elem financování nákupu osobních
železni
č
ních voz
ů
, elektrických lokomotiv a elektrických jednotek
ř
ady 471 pro p
ř
ím
ě
stskou
dopravu ve zn
ě
ní zákon
ů č
. 133/2002 Sb.,
č
. 516/2002 Sb.,
č
. 668/2004 Sb. a
č
. 358/2005 Sb.
Dále je vhodné p
ř
ipomenout, že
Č
D, a.s., na základ
ě
rozhodnutí Ministerstva financí
Č
R
ú
č
tují od roku 2002 dotace z ve
ř
ejných rozpo
č
t
ů
a dalších zdroj
ů
na po
ř
ízení a modernizaci
dlouhodobého majetku jako snížení po
ř
izovací ceny p
ř
íslušného majetku.
Investi
č
ní podpora do výše po
ř
izovací ceny
č
iní:
= 30% vozidel regionální železni
č
ní dopravy
= 30%+20% u vozidel závislé trakce
= 30%+20% u vozidel nízkopodlažních
Nízkopodlažností se rozumí min. 35 % p
Ž
alespo
ň
80 % km.
Po dobu 10 let nelze ŽKV zcizit (prodejem nebo likvidací).
7
Modernizovaná el. jednotka
ř
ady 560:
Po modernizaci dvou jednotek v letech 2004 a 2005 realizují v letošním
a.s. z vlastních prost
ř
edk
ů
modernizaci da
Modernizovaný motorový v
ů
z
ř
ady 854:
V polovin
ě
letošního roku byla dokon
č
ena modernizace celkem
ř
adu 854. Financování modernizace
č
áste
č
n
(posledních 12 vozidel) formou zp
ě
tného leasingu.
5
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
Motorová jednotka „Regionova“ (motorový v
ů
z 814 + p
ř
ípojný v
ů
z 914):
Dokon
č
eno je 6 jednotek , které již jsou v sou
č
asné dob
ě
nasazeny do provozu s cestujícími
ě
budou další
motorový v
ů
z 814 + vložený v
ů
z 016 +
motorový v
ů
z 814):
ch jednotek se dv
ě
ma motorovými vozy a vloženým nízkopodlažním
Na letošním veletrhu drážní techniky CzechRaildays 2006 v Ostrav
ě
byl p
ř
edstaven
54. S t
ě
mito vozy po
č
ítají
Č
D do souprav spolu s
oderniz
ř
ípojný
v
ů
z
ady 054:
stujícími. Dle smlouvy s dodavatelem obdrží
Č
D ješt
ě
v letošním roce celkem 13
V sou
č
asnosti je v provozu v p
ř
ím
ě
stské doprav
ě
na síti
Č
D celkem 25 t
ě
chto dvoupodlažních
jednotek obdrží
Č
D v pr
ů
b
ě
hu roku 2007. Financování probíhá
ve zlínském, královehradeckém, karlovarském a st
ř
edo
č
eském kraji. postupn
jednotky nasazovány i na regionálních tratích v dalších krajích V letošním roce po
č
ítají
Č
D v
rámci uzav
ř
ené rámcové smlouvy s dodávkou 20 jednotek. Celkový po
č
et by pak m
ě
l
dosáhnout 54 dvouvozových motorových jednotek „Regionova“ (snížení oproti p
ů
vodn
ě
uvažovaném po
č
tu 100 kus
ů
v souvislosti s objednávkou t
ř
ívozových jednotek). Financování
dodávek probíhá za ú
č
asti státního rozpo
č
tu v rámci programu MD
Č
R „Podpora po
ř
ízení a
obnovy železni
č
ních kolejových vozidel“. S dodávkami dalších jednotek „Regionova“
po
č
ítají
Č
D i v následujících letech 2007 a 2008.
T
ř
ívozová motorová jednotka „Regionova“ (
Ješt
ě
v letošním roce po
č
ítají
Č
D s vyhlášením ve
ř
ejné obchodní sout
ě
že na dodávku
t
ř
ívozových motorový
vozem. Prozatím se uvažuje o nákupu celkem 26 jednotek s tím, že prvních 7 by m
ě
ly
Č
D
obdržet b
ě
hem roku 2007. Po
č
ítá se s nasazením na n
ě
kterých frekven
č
n
ě
siln
ě
jších tratích
(Praha a st
ř
edo
č
eský kraj, v libereckém a plze
ň
ském kraji, v olomouckém, moravskoslezském
a jihomoravském kraji). Financování by m
ě
lo být zajišt
ě
no
č
áste
č
n
ě
z vlastních zdroj
ů
a
č
áste
č
n
ě
ze státních dotací v rámci programu již zmín
ě
ného programu MD.
Modernizovaný
ř
ídící v
ů
z
ř
. 954:
modernizovaný
ř
ídící v
ů
z
ř
ady 9
modernizovanými motorovými vozy
ř
ady 854 a modernizovanými p
ř
ípojnými vozy
ř
ady 054.
V sou
č
asné dob
ě
tento v
ů
z prochází zkouškami pot
ř
ebnými pro schválení typu. Do konce
letošního roku pak
Č
D obdrží 5 voz
ů
této
ř
ady. S dalšími dodávkami (vždy po 5 kusech) se
po
č
ítá v letech 2007 a 2008. Financování dodávek probíhá obdobn
ě
jako u motorových
jednotek „Regionova“ za ú
č
asti státního rozpo
č
tu.
M
ovaný
p
ř
V letošním roce
Č
D obdržely první v
ů
z této
ř
ady, který v sou
č
asné dob
ě
absolvuje zkušební
provoz s ce
t
ě
chto modernizovaných voz
ů
. Pro roky 2007 a 2008 uvažujeme prozatím s dodávkou 5 voz
ů
ro
č
n
ě
. Financování dodávek probíhá op
ě
t za ú
č
asti prost
ř
edk
ů
ze státního rozpo
č
tu.
El. jednotky
ř
ady 471:
el. jednotek a další 6
prost
ř
ednictvím úv
ě
ru od spole
č
nosti EUROFIMA, státního rozpo
č
tu (jedna jednotka v roce
2006 v rámci programu MD
Č
R) a z vlastních zdroj
ů
(
č
ty
ř
i jednotky již objednané pro rok
2007)
.
6
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
V rámci obnovy vozidel pro regionální dopravu uvažují
Č
eské dráhy v souvislosti se snahou o
rozši
ř
ování integrovaných dopravních systém
ů
p
ř
edevším v pražské a ostravské aglomeraci o
. Strategie živá nádraží
60 nádražních budov
Č
D, a.s., v
č
etn
ě
p
ř
ilehlého okolí, by
následujících letech m
ě
lo projít komplexní revitalizací. Ta bude zahrnovat nejen celkové
omlaze
ádraží respektovanou sou
č
ást m
ě
stských center, kam lidé chodí rádi nejen tehdy,
když n
-
komplexní revitalizace 58 nádraží
Č
eských drah vybraných v rámci celé
Č
eské
iánské Lázn
ě
realizovaný ve spolupráci se spole
č
ností GrandiStazioni;
modernizaci el. jednotek
ř
ady 460 na modernizovanou
ř
adu 461 s nízkopodlažními vloženými
vozy a novým interiérem.
8
Celkem více než
v
ní interiéru i exteriéru nádražních budov, ale p
ř
edevším p
ř
inese zásadní zvýšení
kvality odbavovacích a dalších služeb poskytovaných cestujícím na železni
č
ních stanicích
Č
D, a.s.
Strategie, kterou
Č
eské dráhy ozna
č
ují jako „ŽIVÉ NÁDRAŽÍ“, má za cíl jediné –
u
č
init z n
ě
kam cestují. Sou
č
ástí strategie je také projekt revitalizace nádraží v Praze, Karlových
Varech a Mariánských Lázních realizovaný ve spolupráci se spole
č
ností GrandiStazioni
a projekty rekonstrukce nádraží Praha – Smíchov a Masarykovo nádraží p
ř
ipravované ve
spolupráci s dalšími subjekty. Z pohledu cestujícího mají
Č
eské dráhy t
ř
i strategické priority,
které by m
ě
ly jednozna
č
n
ě
vést ke zvyšování atraktivity cestování vlakem. Krom
ě
modernizace vozového parku a rozvoje služeb pro cestující je t
ř
etím pilí
ř
em práv
ě
komplexní
revitalizace železni
č
ních stanic. Cílem je posílit image
Č
eských drah coby dopravce, který se
dynamicky m
ě
ní a cestujícím stále více nabízí služby s vysokou p
ř
idanou hodnotou.
Strategie Živé nádraží se d
ě
lí do t
ř
í následujících projektových skupin:
republiky;
-
projekt revitalizace nádražních objekt
ů
ve stanicích Praha hlavní nádraží, Karlovy
Vary a Mar
-
revitalizace stanic Praha – Smíchov a Praha – Masarykovo nádraží realizovaná jako
speciální developerský projekt ve spolupráci s dalšími partnery.
7
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
Projekt Živá nádraží je komplexní strategií p
ř
em
ě
ny, jejímž cílem je prost
ř
edí stanic
celkov
ě
a p
ř
edevším u
č
init z nádraží živoucí bod
v centr
h; na stran
ě
druhé pak zájem místní samosprávy na realizaci revitalizace.
Celkov
n
ě
kterých lokalitách, kde
bude r
onstruovaná nádraží
Č
eských drah. Ješt
ě
p
ř
ed
p
ř
ípravou strategie Živé nádraží probíhaly rekonstruk
č
ní práce v
ř
ad
ě
stanic
Č
eských drah –
a to bu
. Regionální a p
ř
ím
ě
stská železni
č
ní osobní doprava
prava je v Evropské unii službou ve
ve
ř
ejném zájmu, kdy s regiony a státem (reprezentovaným Ministerstvem dopravy
Č
R) jsou
uzavírá
du, podporovaná moderními kolejovými vozidly,
interop
oživit, nabídnout lepší služby cestujícím
u m
ě
sta, kde ob
č
ané nejen cestují, ale nap
ř
íklad také nakupují a tráví volný
č
as.
Revitalizace se tudíž netýká pouze samotných budov a jejich interiér
ů
; urbanistické
ř
ešení
v mnoha lokalitách by m
ě
lo zahrnout také p
ř
ednádraží a další p
ř
ilehlá území. Postupn
ě
by
m
ě
lo p
ř
estat platit zavedené klišé, že nádraží do center m
ě
st nepat
ř
í a že železnice m
ě
stská
centra rozd
ě
luje.
Hlavním kritériem pro výb
ě
r jednotlivých stanic p
ř
itom byla na jedné stran
ě
frekvence
pohybu cestujícíc
é investi
č
ní náklady na revitalizaci t
ě
chto stanic by m
ě
ly dosáhnout n
ě
kolik miliard K
č
s tím, že tyto náklady budou spole
č
n
ě
s
Č
eskými drahami sdílet partne
ř
i vybraní v rámci
výb
ě
rových
ř
ízeních. Ti pak získají objekty v nádražních prostorách bu
ď
do dlouhodobého
pronájmu nebo je budou spravovat spole
č
n
ě
v rámci spole
č
ných podnik
ů
s
Č
D. Tento postup
je p
ř
itom vysoce efektivní – umož
ň
uje získat finan
č
ní zdroje pro realizaci projektu a sou
č
asn
ě
nikterak neomezuje spole
č
nost v dalších investi
č
ních aktivitách.
Rozsah revitalizace bude r
ů
zný – lišit se bude jak v návaznosti na jednotlivé lokality,
tak i podle rozsahu navrženého ze strany jednotlivých partner
ů
. V
evitalizace nádraží sou
č
ástí širšího urbanistického
ř
ešení – se zapojením místní
samosprávy, se po
č
ítá i se za
č
len
ě
ním vlakového nádraží do celkového integrovaného
p
ř
epravního terminálu (nap
ř
íklad v Sokolov
ě
).
V
ř
ad
ě
m
ě
st již nyní fungují moderní rek
ď
jako sou
č
ást výstavby železni
č
ních koridor
ů
, nebo jako projekty financované
prost
ř
ednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Rekonstruovaná moderní nádraží tak
mají nap
ř
íklad v D
ěč
ín
ě
, Kladn
ě
, Chocni,
Č
eské T
ř
ebové a v n
ě
kterých dalších m
ě
stech. Tato
nádraží již dnes spl
ň
ují nejnáro
č
n
ě
jší požadavky na komfort cestování vlakem na za
č
átku 21.
století.
9
Regionální a p
ř
ím
ě
stská železni
č
ní osobní do
ny smlouvy o závazcích ve
ř
ejné služby. V sou
č
asnosti jsou tyto smluvní vztahy
uzavírány
pouze
na
období
jednoho
roku,
nicmén
ě
Č
eské
dráhy
usilují
o vývoj v této oblasti, aby se smluvní období alespo
ň č
áste
č
n
ě
p
ř
iblížilo dob
ě
ekonomické
životnosti železni
č
ních kolejových vozidel.
Za nezbytnou podmínkou funk
č
nosti regionálních a p
ř
ím
ě
stských dopravních systém
ů
je považována nabídka kvalitního jízdního
ř
á
erabilitou systém
ů
a kvalitní infrastrukturou. Jedním z prost
ř
edk
ů
pro zkvalitn
ě
v uvedené oblasti je i spolupráce s ostatními dopravci cestou vytvá
ř
ení nadnárodních
spole
č
ností.
8
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 22/2006
10. Strategické cíle Regionální a p
ř
ím
ě
stské dopravy
je cílem
Č
D, a.s., nabídnout služby
pod vlastní zna
č
kou. Usilujeme o navázání úzké spolupráce s regiony cestou vytvo
ř
ení
dce
ř
iný
11. Záv r
ámci své investi
č
ní rozvojové politiky hledají
Č
D, a.s., cesty k financování nákupu
nových ŽKV, p
ř
ípadn
ě
modernizaci starších
ř
ad vozidel. Možnosti alokace finan
č
ních
prost
ř
e
Public Private Partnership (tedy sdružování kapitálu soukromého a ve
ř
ejného
sektoru
y mluvících zemí
upravo
í osobní dopravy ve
ve
ř
ejné
č
tovém ur
č
ení daní
č
. 243/2000 Sb.,
v platn
V regionální a p
ř
ím
ě
stské osobní doprav
ě
ch spole
č
ností s ú
č
astí region
ů
a rovn
ě
ž usilujeme o spolupráci se silnými
strategickými partnery. Naším zám
ě
rem je dosáhnout takového postavení železni
č
ní dopravy
v regionech
(
č
i
euroregionech),
aby
železnice
tvo
ř
ila
páte
ř
dopravní
systém.
V uvedeném segmentu trhu je jednou z cest pro zkvalitn
ě
ní služeb i integrace s ostatními
druhy dopravy cestou vytvá
ř
ení integrovaných dopravních systém
ů
.
ě
V r
dk
ů
ze zisku osobní dopravy jsou navzdory dikci zákona o dráhách v panující praxi
nedofinancované ztráty vylou
č
ené, a proto se
Č
D, a.s., snaží získávat jiné zdroje. P
ř
íkladem
jsou realizované nákupy s pomocí spole
č
nosti EUROFIMA. Obnova vozidlového parku v
osobní doprav
ě
je také závislá na podpo
ř
e státu (v minulosti ve form
ě
státních záruk za
bankovní úv
ě
ry na nákup a modernizaci vozidel). Pozitivní v této oblasti je vznik nového
programu Ministerstva dopravy „Program podpory po
ř
ízení a obnovy železni
č
ních
kolejových vozidel v regionální osobní doprav
ě
“, který rokem 2006 napravuje dlouholetou
diskriminaci železni
č
ní dopravy proti doprav
ě
silni
č
ní, kde obdobný program funguje už delší
dobu.
Č
D, a.s., zvažují rovn
ě
ž další eventuální zdroje financí, jako jsou financování
prost
ř
ednictvím
), využití n
ě
kterých forem leasingu nebo fond
ů
EU. Práv
ě
nové programovací období
Evropské unie na léta 2007 – 2013 by mohlo otevírat novou možnost spolufinancovat obnovu
a modernizaci vozidlového parku z pen
ě
z z evropských fond
ů
na základ
ě
národních pozi
č
ních
dokument
ů
– Opera
č
ní program doprava a Regionální opera
č
ní programy.
Problematiku lepšího fungování systému ve
ř
ejné osobní dopravy jako celku by mohl
vy
ř
ešit „Zákon o ve
ř
ejné osobní doprav
ě
“, který by po vzoru n
ě
meck
val vzájemné kompetence, práva a povinnosti mezi objednavatelem dopravy ve
ve
ř
ejném zájmu a dopravcem (a to jak železni
č
ním, tak autobusovým).
Jedno z nutných kritérií vyrovnaného hospoda
ř
ení v této oblasti je, aby
Č
D, a.s., byly
schopny dostate
č
n
ě
prokázat svoje náklady vzniklé z provozován
m
zájmu.
Systémové
problémy
financování
osobní
dopravy
spo
č
ívají
v nejednozna
č
nosti již zmín
ě
né Vyhlášky MD
Č
R
č
. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrát
ě
ve
ve
ř
ejné drážní doprav
ě
a o vymezení soub
ě
žné osobní dopravy. Tato vyhláška stanovuje
pouze obecn
ě
, co lze považovat za náklady dopravce, a po ode
č
tení realizovaných tržeb vyjde
výsledek, kterým je ztráta dopravce.
Č
D, a.s., tedy náklady vykazují podle ministerské
vyhlášky, což ovšem pro mnohé kraje není dosta
č
ující.
Objem finan
č
ních prost
ř
edk
ů
na úhradu závazku ve
ř
ejné služby je dán zákonem o
státním rozpo
č
tu (v p
ř
ípad
ě
státu) a zákonem o rozpo
ém zn
ě
ní (v p
ř
ípad
ě
kraj
ů
). Poslední zm
ě
nou zákona o rozpo
č
tovém ur
č
ení daní došlo
k výraznému p
ř
esunu pravomocí sm
ě
rem do region
ů
a tento zákon již neur
č
uje kraj
ů
m, jak
velikou
č
ástku mají investovat do zajišt
ě
ní základní dopravní obslužnosti železni
č
dopravou.
9
  • Accueil Accueil
  • Univers Univers
  • Ebooks Ebooks
  • Livres audio Livres audio
  • Presse Presse
  • BD BD
  • Documents Documents