Benchmark

Roman Štěrba

Description

V ědeckotechnický sborník ČD č. 19/2005 1Roman Št ěrba Benchmarking - nástroj ke zvýšení konkurenceschopnosti Klí čová slova - benchmarking = u čit se od nejlepších, komparativní analýza 1. Úvod Česká republika prošla p řed 15 lety významnými celospole čenskými zm ěnami. Ke zm ěnám ovliv ňujícím efektivitu firem však dochází pom ěrn ě pomalu, o čemž sv ědčí jen nemnoho ryze českých spole čností s tuzemským know-how schopných obstát v mezinárodní konkurenci. Sv ědectvím m ůže být i rozmáhající se koup ěchtivost zahrani čních nadnárodních koncern ů s následnou razantní restrukturalizací churav ějících podnikatelských subjekt ů. P ři akvizicích se však často jedná jen o pouhou koupi podílu na tuzemském trhu než o zájem rozvíjet pořízenou firmu. Pro management spole čností p řitom není tajemstvím, že k uskute čnění zm ěn vedoucích k zásadnímu zlepšení výkonnosti a efektivity je nutná nejen snaha o provedení zm ěn, ale také znalost toho, o jaké konkrétní zm ěny se má jednat. 2. Procesní restrukturalizace firem V posledních letech jsou v podnikatelském prost ředí prohlubující se globalizace sv ětové ekonomiky patrné snahy o Business Process Reengineering (BPR), tedy o proces restrukturalizace firem se zam ěřením na klí čové segmenty podnikatelské činnosti. Cílem všech aktivit v rámci BPR je p řitom zlepšení proces ů v takové mí ře, že vytvo ří pro firmu nové p říležitosti na trhu a konkuren ční výhody. BPR je shrnutím aktivit, které vedou k ...

Informations

• Publié par: Vowyong
• Nombre de lectures: 90
• Langue: Slovak

Extrait

V

ě

deckotechnický sborník

Č

D

č

. 19/2005

Roman Št

ě

rba

1

Benchmarking - nástroj ke zvýšení konkurenceschopnosti

Klí

č

ová slova -

benchmarking = u

č

it se od nejlepších, komparativní analýza

1. Úvod

Č

eská republika prošla p

ř

ed 15 lety významnými celospole

č

enskými zm

ě

nami. Ke zm

ě

nám

ovliv

ň

ujícím efektivitu firem však dochází pom

ě

rn

ě

pomalu, o

č

emž sv

ě

d

č

í jen nemnoho ryze

č

eských spole

č

ností s tuzemským know-how schopných obstát v mezinárodní konkurenci.

Sv

ě

dectvím m

ů

že být i rozmáhající se koup

ě

chtivost zahrani

č

ních nadnárodních koncern

ů

s následnou razantní restrukturalizací churav

ě

jících podnikatelských subjekt

ů

. P

ř

i akvizicích

se však

č

asto jedná jen o pouhou koupi podílu na tuzemském trhu než o zájem rozvíjet

po

ř

ízenou firmu. Pro management spole

č

ností p

ř

itom není tajemstvím, že k uskute

č

n

ě

ní zm

ě

n

vedoucích k zásadnímu zlepšení výkonnosti a efektivity je nutná nejen snaha o provedení

zm

ě

n, ale také znalost toho, o jaké konkrétní zm

ě

ny se má jednat.

2. Procesní restrukturalizace firem

V posledních letech jsou v podnikatelském prost

ř

edí prohlubující se globalizace sv

ě

tové

ekonomiky patrné snahy o

Business Process Reengineering

(BPR), tedy o proces

restrukturalizace firem se zam

ěř

ením na klí

č

ové segmenty podnikatelské

č

innosti. Cílem

všech aktivit v rámci BPR je p

ř

itom zlepšení proces

ů

v takové mí

ř

e, že vytvo

ř

í pro firmu

nové p

ř

íležitosti na trhu a konkuren

č

ní výhody. BPR je shrnutím aktivit, které vedou

k fundamentální zm

ě

n

ě

klí

č

ových proces

ů

probíhajících ve firm

ě

. BPR tedy nespo

č

ívá pouze

v odhalení a eliminaci nehospodárností, ale také v p

ř

ehodnocení samotných základ

ů

a

hlavních princip

ů

, z nichž vychází podnikatelská strategie firmy a samo podnikání.

Z uvedeného vyplývá, že jedním z klí

čů

pro dosažení úsp

ě

chu projektu BPR je výb

ě

r

správných klí

č

ových proces

ů

pro optimalizaci. P

ř

i vlastním výb

ě

ru proces

ů

a stanovení

m

ěř

itelných cíl

ů

se využívá možností benchmarkingu pro zjiš

ť

ování rozdílu ve výkonnosti a

p

ř

íležitosti ke zlepšení. Benchmarking je v sou

č

asnosti druhým nejrozší

ř

en

ě

jším systémem

ř

ízení kvality v západní Evrop

ě

, nebo

ť

koncept, ze kterého vychází, je ve své podstat

ě

velmi

jednoduchý. Vychází z toho, že se u

č

íme od druhých – efektivn

ě

jších – firem. Jedná se tedy o

proces porovnávání proces

ů

a výkonností mezi spole

č

nostmi za ú

č

elem získání nového

pohledu a zjišt

ě

ní p

ř

íležitostí pro zlepšení.

3. Mezinárodní spolupráce železni

č

ních podnik

ů

V odv

ě

tví

železni

č

ní

dopravy

se

realizuje

projekt

Benchmarking

od

roku

2000

v mezinárodním rozsahu, a to v rámci Výboru pro ekonomii, finance a životní prost

ř

edí

(

Comité 6

) Mezinárodní železni

č

ní unie UIC se sídlem ve francouzské Pa

ř

íži. Tehdy se

zú

č

astn

ě

né

č

lenské železni

č

ní podniky dohodly, že je vhodné a pot

ř

ebné využít možností

1

Dr. Ing. Roman Št

ě

rba - systémový specialista odboru

ř

ízení ekonomiky G

Ř Č

D, a.s., zástupce

Č

D ve

statistické skupin

ě

UIC (p

ř

edseda ad-hoc skupiny pro zkvalitn

ě

ní mezinárodní železni

č

ní statistiky UIC),

v pracovní skupin

ě

HCF-Benchmarking UIC, v I. Komisi OSŽD pro statistiku a v pracovní skupin

ě

pro

zpoplatn

ě

ní infrastruktury CER. Absolvent inženýrského a doktorandského studia na Fakult

ě

dopravní

Č

VUT

v Praze (1998), postgraduálního studia na TU Dresden (1996) a v

ě

decko-výzkumných stipendijních pobyt

ů

na

Katalánské polytechnice Barcelona (1994) a TU Dresden (1998-2002). Praxe vedoucího kancelá

ř

e

ř

editele

organizace ROPID Praha (1995-1998). Externí vysokoškolský pedagog na FD

Č

VUT.

1

V

ě

deckotechnický sborník

Č

D

č

. 19/2005

spole

č

ného sdílení metod, postup

ů

a opat

ř

ení

č

lenských železni

č

ních

podnik

ů

s úsp

ě

chem uplatn

ě

ných p

ř

i zvyšování produktivity a efektivity v zájmu zvýšení

konkurenceschopnosti

celého

železni

č

ního

sektoru

na

p

ř

epravním

trhu.

Realizací

souvisejících aktivit pov

ěř

il pracovní skupinu Benchmarking jakožto nástupce skupiny HCF

(

Harmonisation Comptable et Financiere

) aplikující Vyhlášku

č

. 318. Zmín

ě

ná skupina

organizuje, ve spolupráci se Statistickým st

ř

ediskem UIC, každoro

č

ní šet

ř

ení u

č

lenských

podnik

ů

a shromážd

ě

né údaje vyhodnocuje. Zde je t

ř

eba zd

ů

raznit posun v chápání

spolupráce drah v rámci HCF, kdy se již nejedná o pouhé shromaž

ď

ování a publikaci

č

íselných údaj

ů

, ale jde p

ř

edevším o znalost a pochopení proces

ů

klí

č

ových pro zásadní

restrukturaliza

č

ní zm

ě

ny železni

č

ní firmy. Výro

č

ní zpráva Benchmarking UIC obsahuje

výsledky šet

ř

ení za minulé a jemu t

ř

i p

ř

edcházející ú

č

etní (statistická) období. Na formulaci

parametr

ů

šet

ř

ení benchmarking a na vyhodnocení podklad

ů

poskytnutých evropskými

národními železni

č

ními podniky se na platform

ě

UIC podílejí p

ř

edsednická N

ě

mecká dráha

(DB),

Č

eské dráhy (

Č

D), Italské dráhy (FS), Ma

ď

arské dráhy (MÁV), Rakouské dráhy

(ÖBB), Belgické dráhy (SNCB) a Francouzské dráhy (SNCF). Do zatím posledního

vyhodnocení benchmarking uskute

č

n

ě

ném v minulém roce nemohly být, vzhledem k omezení

daném neúplností a distorzí údaj

ů

poskytnutých z ú

č

etní evidence n

ě

kterých oslovených

firem, zahrnuty všechny evropské národní železni

č

ní podniky, avšak kone

č

ných 15

č

lenských

železni

č

ních podnik

ů

UIC p

ř

edstavovalo dostate

č

n

ě

reprezentativní vzorek. Krom

ě

benchmarkingu

v rámci

odv

ě

tví

železnic

se

tradi

č

n

ě

provádí

i

benchmarking

s reprezentativními spole

č

nostmi z jiných druh

ů

dopravy nebo jiných obor

ů

podnikatelské

č

innosti. Pot

ř

ebné údaje a informace za t

ř

etí firmy zajistily

Č

D (za

Č

eské aerolinie a.s. a

Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.), DB (za Lufthansa AG), ÖBB (za Austrian Airlines AG a

Wiener

Lokalbahnen

AG),

SNCB

(za

Opérateur

combiné

a

Transport

publics

intercommunaux

)

a SNCF (za GEODIS). Je pochopitelné, že údaje t

ř

etích firem byly

k dispozici toliko z p

ř

íslušných výro

č

ních zpráv.

4. Uplatn

ě

ní benchmarkingu v UIC

Koncept Benchmarkingu UIC vychází z toho, že se

č

lenské dráhy pou

č

í z p

ř

ístup

ů

a postup

ů

používaných v jiných spole

č

nostech, které vytvo

ř

ily alternativní

ř

ešení pro spole

č

né

problémové oblasti. Výchozím p

ř

edpokladem pro uplatn

ě

ní Benchmarkingu v p

ř

ípad

ě

železni

č

ní dopravy je tedy zájem pou

č

it se od jiné (úsp

ě

šné) firmy než tápav

ě

a dlouze hledat

vlastní

ř

ešení, p

ř

i

č

emž jak již bylo zmín

ě

no, nemusí se nutn

ě

jednat o firmu z oboru. Práv

ě

p

ř

evzetí osv

ě

d

č

eného

ř

ešení m

ů

že významným zp

ů

sobem zkrátit období restrukturalizace

železni

č

ních správ na flexibilní obchodní spole

č

nosti. V

č

lenských železni

č

ních podnicích

UIC dnes benchmarking nachází uplatn

ě

ní p

ř

evážn

ě

p

ř

i:

-

rozpoznání problém

ů

ve výkonnosti firmy a definování p

ř

íležitosti pro zlepšení,

-

definování pozice firmy na trhu ve vztahu ke konkurenci,

-

nalezení zp

ů

sobu, jak zlepšit výkonnost,

-

dohledu nad zlepšováním proces

ů

používaných ve firm

ě

, tj. stanovení dosažitelných,

ale dostate

č

n

ě

agresivních cíl

ů

,

-

p

ř

edpov

ě

di budoucích trend

ů

.

Po nulté etap

ě

projektu Benchmarking, zahrnující p

ř

ípravu a definování vhodných

pom

ě

rových ukazatel

ů

, následovalo oslovení

č

lenských drah a sb

ě

r pot

ř

ebných údaj

ů

a

informací. Vyhodnocení benchmarkingu je publikováno ve výro

č

ní zpráv

ě

, která je

k dispozici všem evropským aktivním

č

len

ů

m UIC, tedy okruh p

ř

íjemc

ů

p

ř

ínosných

informací není prozatím omezen jen na zú

č

astn

ě

né firmy, jenž bezpochyby vyvinuly jisté

2

V

ě

deckotechnický sborník

Č

D

č

. 19/2005

úsilí. Zpráva se

č

lení na textovou

č

ást s formulací zásadních poznatk

ů

a na

p

ř

ílohy se zam

ěř

ením na komparativní analýzu:

-

celopodnikových finan

č

ních ukazatel

ů

,

-

podle segment

ů

hlavní

č

innosti (osobní doprava, nákladní doprava a infrastruktura),

-

vývoje

č

asových

ř

ad hlavních finan

č

ních ukazatel

ů

,

-

vývoje

č

asových

ř

ad ukazatel

ů

podle segment

ů č

innosti,

Poslední p

ř

íloha Zprávy Benchmarking obsahuje vysv

ě

tlující komentá

ř

e jednotlivých

ukazatel

ů

p

ř

edaných zú

č

astn

ě

nými spole

č

nostmi, což p

ř

edstavuje velmi d

ů

ležitý výchozí

materiál pro formulaci zásadních poznatk

ů

z šet

ř

ení benchmarking, tedy sdílení know-how.

Jako velmi d

ů

ležité se na základ

ě

n

ě

kolikaletých zkušeností autorského kolektivu jeví

zvolený zp

ů

sob grafické prezentace ukazatel

ů

. Je již ur

č

itou tradicí, že

ř

azení firem v grafech

je v závislosti na dosažených výsledcích, což na první pohled velmi p

ů

sobiv

ě

ovliv

ň

uje

č

tená

ř

e (p

ř

edevším cílovou skupinu -

č

leny managementu firem) a vyvolává v nich pot

ř

ebu

podrobn

ě

ji zjistit z kvalifikovaných komentá

řů

p

ř

í

č

iny úsp

ě

chu

č

i neúsp

ě

chu v efektivit

ě

a

rentabilit

ě

podnikatelské

č

innosti.

5. Komparativní analýza podnikatelské

č

innosti

V komparativní analýze jsou vhodn

ě

využity následující konsenzuální pom

ě

rové ukazatele:

-

ROCE – rentabilita použitého kapitálu

-

míra zadlužení

-

dynamická úrove

ň

zadlužení

-

krytí stálých aktiv

-

provozní p

ř

idaná hodnota na zam

ě

stnance

-

osobní náklady na zam

ě

stnance

-

rentabilita obratu tržeb

-

náklady osobní dopravy na jednotku p

ř

epravního výkonu

-

náklady nákladní dopravy na jednotku p

ř

epravního výkonu

-

náklady infrastruktury na km délky tratí

-

obrat osobní dopravy na jednotku p

ř

epravního výkonu

-

obrat nákladní dopravy na jednotku p

ř

epravního výkonu

-

investice do provozování dopravy na obrat dopravy

-

investice do infrastruktury na vlakový km.

Ukazatel ROCE – rentabilita použitého kapitálu

Rentabilita použitého (vázaného) kapitálu se stanoví pom

ě

rem EBIT (výsledek hospoda

ř

ení

p

ř

ed zdan

ě

ním, p

ř

ed výsledkem z ú

č

astí, úroky a mimo

ř

ádným výsledkem) a použitého

kapitálu. Kladné hodnoty ROCE kolísají za rok 2003 mezi 1,6 % a 0,0 %. Záporné hodnoty

ROCE (v p

ř

ípad

ě

10 ze 14 drah) znamenají nerentabilnost podnikatelské

č

innosti. Meziro

č

ní

zlepšení kladné hodnoty ROCE bylo zaznamenáno pouze v p

ř

ípad

ě

koncernu DB, a to

z d

ů

vodu p

ř

evzetí logistického uskupení Stinnes. Hodnoty ukazatele ROCE byly negativn

ě

ovlivn

ě

ny rostoucími investicemi a zhoršujícími se výsledky hospoda

ř

ení, z

č

ásti z d

ů

vodu

stávek ÖBB a SNCF.

3

V

ě

deckotechnický sborník

Č

D

č

. 19/2005

Ukázka grafického zobrazení hodnot ukazatele ROCE – železni

č

ní podniky

0,7%

0,4%

0,0%

-0,8%

-1,0%

-2,5%

-2,6%

-13,9%

-15,8%

-42,2%

-16,3%

-2,5%

-1,0%

1,6%

-50,0%

-40,0%

-30,0%

-20,0%

-10,0%

0,0%

10,0%

Ukázka grafického zobrazení hodnot ukazatele ROCE – externí firmy

21,6%

2,5%

2,1%

1,2%

0,3%

-1,3%

-11,0%

-14,8%

-48,0%

-60,0%

-45,0%

-30,0%

-15,0%

0,0%

15,0%

30,0%

Ukazatel Míra zadlužení

Míra zadlužení udává podíl dluh

ů

na sou

č

tu dluh

ů

a vlastního kapitálu. Dluhy zahrnují

úro

č

ené a neúro

č

ené závazky a sou

č

asnou hodnotu leasingu. Hodnoty ukazatele za rok 2003

se pohybují mezi 80,3 % a 0,8 %. Výrazn

ě

navrch mají železni

č

ní podniky po absolvované

restrukturalizaci spojené s oddlužením, i když financování vysokých investi

č

ních pot

ř

eb p

ř

es

kapitálový trh znamená nep

ř

íznivý vývoj.

Ukazatel Dynamická míra zadlužení

Dynamická míra zadlužení vztahuje dluhy firmy na (operativní) cash-flow. Cash-flow

p

ř

edstavuje sou

č

et výsledku hospoda

ř

ení p

ř

ed zdan

ě

ním, odpis

ů

a zm

ě

nu rezerv na

d

ů

chodové závazky. Kladné hodnoty za rok 2003 leží mezi 20,5 a 0,2. T

ř

etina firem však

vykazuje záporné hodnoty.

Ukazatel Krytí stálých aktiv

Krytí stálých aktiv se stanoví jako pom

ě

r vlastního a dlouhodobého cizího kapitálu ke stálým

aktiv

ů

m. Hodnota vypovídá o mí

ř

e, nakolik je dlouhodob

ě

zajišt

ě

n investi

č

ní majetek firmy.

4

V

ě

deckotechnický sborník

Č

D

č

. 19/2005

Hodnoty za rok 2003 se pohybují mezi 134,7 % a 34,5 %, p

ř

i

č

emž v

ě

tšina

drah vykazuje hodnotu blízko sta procent.

Ukazatel Provozní přidaná hodnota na zaměstnance

Provozní p

ř

idaná hodnota na zam

ě

stnance udává pom

ě

r provozních výnos

ů

po ode

č

tení

výkonové spot

ř

eby, odpis

ů

a ostatních provozních náklad

ů

na pr

ů

m

ě

rný po

č

et zam

ě

stnanc

ů

p

ř

epo

č

tený na pln

ě

zam

ě

stnané. Hodnoty za rok 2003 kolísají mezi 47 677 eur a 2 283 eur,

což v plné nahot

ě

odráží rozdíl mezi mzdovou úrovní západní a ostatní Evropy.

Ukázka grafického zobrazení hodnot ukazatele Provozní p

ř

idaná hodnota (euro) na

zam

ě

stnance – železni

č

ní podniky

46 138

43 449

43 290

39 251

26 531

12 157

8 946

6 070

2 283

43 394

47 677

2 689

5 501

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

Ukázka grafického zobrazení hodnot ukazatele Provozní p

ř

idaná hodnota (euro) na

zam

ě

stnance – externí firmy

83 806

68 327

47 100

39 318

39 007

34 268

29 328

12 301

11 023

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

Ukazatel Osobní náklady na zaměstnance

Ukazatel osobní náklady na zam

ě

stnance slouží k porovnání hodnot s ukazatelem provozní

p

ř

idané hodnoty na zam

ě

stnance. Hodnoty se pohybují v pásmu mezi 56 934 eur a 3 143 eur.

Ukazatel Rentabilita obratu

Rentabilita obratu vychází z pom

ě

ru výsledku hospoda

ř

ení p

ř

ed zdan

ě

ním a úroky k obratu.

Kladné hodnoty ukazatele vykázalo jen 5 drah z 15 zú

č

astn

ě

ných, a to v rozmezí 4,6 % a 0,0

%.

5

V

ě

deckotechnický sborník

Č

D

č

. 19/2005

Ukazatel Náklady osobní dopravy na oskm

Hodnoty náklad

ů

osobní dopravy na osobový kilometr kolísají u zú

č

astn

ě

ných drah v širokém

rozmezí, a to úm

ě

rn

ě

ke struktu

ř

e a rozsahu provozované sít

ě

, kupní síle obyvatel a pom

ě

ru

mezi výkony dálkové a regionální dopravy.

Ukazatel Náklady nákladní dopravy na ttkm

Rozdíly nákladových sazeb nákladní dopravy na tarifní tunový kilometr se u zú

č

astn

ě

ných

drah pohybují ve výši až p

ě

tinásobku nejnižší hodnoty.

Ukazatel Náklady infrastruktury na km délky tratí

Hodnoty náklad

ů

infrastruktury (provozuschopnost a provozování dráhy) na kilometr délky

tratí se u západoevropských podnik

ů

pohybují v rozmezí od 218 do 62 tis. eur, zatímco

v zemích st

ř

ední a východní Evropy mezi 54 a 9 tis. eur.

Ukazatel Obrat osobní dopravy na oskm

Hodnoty ukazatele obratu osobní dopravy na osobový kilometr se pohybují v širokém spektru

podobn

ě

jako v p

ř

ípad

ě

nákladových sazeb. Rozdíly zde však plynou též z rozdílného

p

ř

ístupu k ú

č

tování úhrad z ve

ř

ejných rozpo

č

t

ů

za výkony podle smluv na služby ve ve

ř

ejném

zájmu. Zatímco západoevropské železni

č

ní podniky ú

č

tují úhrady do obratu, tak

východoevropské dráhy setrvávají u pojímání úhrad jakožto dota

č

ního titulu a kompenzace

ú

č

tují jako ostatní provozní výnosy.

Ukazatel Obrat nákladní dopravy na ttkm

V p

ř

ípad

ě

hodnot obratu nákladní dopravy na tarifní tunový kilometr se jedná o výjime

č

ný

p

ř

ípad, kdy nelze hovo

ř

it o z

ř

ejmé spole

č

né tendenci vývoje

č

asových

ř

ad. D

ů

vodem jsou

jist

ě

zna

č

n

ě

rozli

č

né konkuren

č

ní pom

ě

ry panující na jednotlivých národních trzích a p

ř

ístup

státu k zajišt

ě

ní podmínek konkurence mezi dopravními obory.

Ukazatel Hrubé investice dopravce k obratu dopravy

Hodnoty ukazatele pom

ě

ru hrubých investic dopravce (v

č

etn

ě

investi

č

ní podpory z ve

ř

ejných

rozpo

č

t

ů

) k obratu dopravních

č

inností se pohybují mezi 24 % a 4 %.

Ukazatel Investice do infrastruktury na trasové km

Hodnoty investic do infrastruktury v pom

ě

ru k nabízené kapacit

ě

v trasových kilometrech

mají sice ve sledovaných obdobích klesající trend v kontextu s nezbytnými úsporami, avšak je

t

ř

eba si uv

ě

domit, že infrastrukturní investice mnohde p

ř

evzal stát a nejsou již realizovány

prost

ř

ednictvím železni

č

ních podnik

ů

, což je obdobná praxe jako v p

ř

ípad

ě

pozemních

komunikací.

6. Záv

ě

r

Zdá se, že

č

asem adekvátn

ě

poroste okruh firem, ve kterých systematický

benchmarking najde své uplatn

ě

ní, protože m

ů

že být nástrojem, který pom

ů

že firm

ě

dosáhnout špi

č

kové výkonnosti. Bez benchmarkingu totiž manaže

ř

i nebudou v

ě

d

ě

t, jakou

úrove

ň

mají podnikatelské aktivity jimi

ř

ízených spole

č

ností, jakou úrove

ň

by mohly mít a

jakým zp

ů

sobem toho dosáhnout.

6

V

ě

deckotechnický sborník

Č

D

č

. 19/2005

Literatura

[1] Kolektiv autor

ů

: Benchmarking 2004 Rapport, Union internationales des chemins de fer,

Novembre 2004, Paris

[2] Pastor, O.: Projektový cyklus -

č

innosti a dokumenty, Automatizace, ro

č

. 44,

č

. 12/2001,

str. 755-756. ISSN 0005-125X.

Praha, b

ř

ezen 2005

Lektoroval: Ing. Rudolf Jedli

č

ka

Generální

ř

editelství

Č

D, KEN

7