Benchmark

Benchmark

-

Documents
7 pages
Lire
Le téléchargement nécessite un accès à la bibliothèque YouScribe
Tout savoir sur nos offres

Description

V ědeckotechnický sborník ČD č. 19/2005 1Roman Št ěrba Benchmarking - nástroj ke zvýšení konkurenceschopnosti Klí čová slova - benchmarking = u čit se od nejlepších, komparativní analýza 1. Úvod Česká republika prošla p řed 15 lety významnými celospole čenskými zm ěnami. Ke zm ěnám ovliv ňujícím efektivitu firem však dochází pom ěrn ě pomalu, o čemž sv ědčí jen nemnoho ryze českých spole čností s tuzemským know-how schopných obstát v mezinárodní konkurenci. Sv ědectvím m ůže být i rozmáhající se koup ěchtivost zahrani čních nadnárodních koncern ů s následnou razantní restrukturalizací churav ějících podnikatelských subjekt ů. P ři akvizicích se však často jedná jen o pouhou koupi podílu na tuzemském trhu než o zájem rozvíjet pořízenou firmu. Pro management spole čností p řitom není tajemstvím, že k uskute čnění zm ěn vedoucích k zásadnímu zlepšení výkonnosti a efektivity je nutná nejen snaha o provedení zm ěn, ale také znalost toho, o jaké konkrétní zm ěny se má jednat. 2. Procesní restrukturalizace firem V posledních letech jsou v podnikatelském prost ředí prohlubující se globalizace sv ětové ekonomiky patrné snahy o Business Process Reengineering (BPR), tedy o proces restrukturalizace firem se zam ěřením na klí čové segmenty podnikatelské činnosti. Cílem všech aktivit v rámci BPR je p řitom zlepšení proces ů v takové mí ře, že vytvo ří pro firmu nové p říležitosti na trhu a konkuren ční výhody. BPR je shrnutím aktivit, které vedou k ...

Sujets

Informations

Publié par
Nombre de visites sur la page 90
Langue Slovak
Signaler un problème
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 19/2005
Roman Št
ě
rba
1
Benchmarking - nástroj ke zvýšení konkurenceschopnosti
Klí
č
ová slova -
benchmarking = u
č
it se od nejlepších, komparativní analýza
1. Úvod
Č
eská republika prošla p
ř
ed 15 lety významnými celospole
č
enskými zm
ě
nami. Ke zm
ě
nám
ovliv
ň
ujícím efektivitu firem však dochází pom
ě
rn
ě
pomalu, o
č
emž sv
ě
d
č
í jen nemnoho ryze
č
eských spole
č
ností s tuzemským know-how schopných obstát v mezinárodní konkurenci.
Sv
ě
dectvím m
ů
že být i rozmáhající se koup
ě
chtivost zahrani
č
ních nadnárodních koncern
ů
s následnou razantní restrukturalizací churav
ě
jících podnikatelských subjekt
ů
. P
ř
i akvizicích
se však
č
asto jedná jen o pouhou koupi podílu na tuzemském trhu než o zájem rozvíjet
po
ř
ízenou firmu. Pro management spole
č
ností p
ř
itom není tajemstvím, že k uskute
č
n
ě
ní zm
ě
n
vedoucích k zásadnímu zlepšení výkonnosti a efektivity je nutná nejen snaha o provedení
zm
ě
n, ale také znalost toho, o jaké konkrétní zm
ě
ny se má jednat.
2. Procesní restrukturalizace firem
V posledních letech jsou v podnikatelském prost
ř
edí prohlubující se globalizace sv
ě
tové
ekonomiky patrné snahy o
Business Process Reengineering
(BPR), tedy o proces
restrukturalizace firem se zam
ěř
ením na klí
č
ové segmenty podnikatelské
č
innosti. Cílem
všech aktivit v rámci BPR je p
ř
itom zlepšení proces
ů
v takové mí
ř
e, že vytvo
ř
í pro firmu
nové p
ř
íležitosti na trhu a konkuren
č
ní výhody. BPR je shrnutím aktivit, které vedou
k fundamentální zm
ě
n
ě
klí
č
ových proces
ů
probíhajících ve firm
ě
. BPR tedy nespo
č
ívá pouze
v odhalení a eliminaci nehospodárností, ale také v p
ř
ehodnocení samotných základ
ů
a
hlavních princip
ů
, z nichž vychází podnikatelská strategie firmy a samo podnikání.
Z uvedeného vyplývá, že jedním z klí
čů
pro dosažení úsp
ě
chu projektu BPR je výb
ě
r
správných klí
č
ových proces
ů
pro optimalizaci. P
ř
i vlastním výb
ě
ru proces
ů
a stanovení
m
ěř
itelných cíl
ů
se využívá možností benchmarkingu pro zjiš
ť
ování rozdílu ve výkonnosti a
p
ř
íležitosti ke zlepšení. Benchmarking je v sou
č
asnosti druhým nejrozší
ř
en
ě
jším systémem
ř
ízení kvality v západní Evrop
ě
, nebo
ť
koncept, ze kterého vychází, je ve své podstat
ě
velmi
jednoduchý. Vychází z toho, že se u
č
íme od druhých – efektivn
ě
jších – firem. Jedná se tedy o
proces porovnávání proces
ů
a výkonností mezi spole
č
nostmi za ú
č
elem získání nového
pohledu a zjišt
ě
ní p
ř
íležitostí pro zlepšení.
3. Mezinárodní spolupráce železni
č
ních podnik
ů
V odv
ě
tví
železni
č
dopravy
se
realizuje
projekt
Benchmarking
od
roku
2000
v mezinárodním rozsahu, a to v rámci Výboru pro ekonomii, finance a životní prost
ř
edí
(
Comité 6
) Mezinárodní železni
č
ní unie UIC se sídlem ve francouzské Pa
ř
íži. Tehdy se
č
astn
ě
č
lenské železni
č
ní podniky dohodly, že je vhodné a pot
ř
ebné využít možností
1
Dr. Ing. Roman Št
ě
rba - systémový specialista odboru
ř
ízení ekonomiky G
Ř Č
D, a.s., zástupce
Č
D ve
statistické skupin
ě
UIC (p
ř
edseda ad-hoc skupiny pro zkvalitn
ě
ní mezinárodní železni
č
ní statistiky UIC),
v pracovní skupin
ě
HCF-Benchmarking UIC, v I. Komisi OSŽD pro statistiku a v pracovní skupin
ě
pro
zpoplatn
ě
ní infrastruktury CER. Absolvent inženýrského a doktorandského studia na Fakult
ě
dopravní
Č
VUT
v Praze (1998), postgraduálního studia na TU Dresden (1996) a v
ě
decko-výzkumných stipendijních pobyt
ů
na
Katalánské polytechnice Barcelona (1994) a TU Dresden (1998-2002). Praxe vedoucího kancelá
ř
e
ř
editele
organizace ROPID Praha (1995-1998). Externí vysokoškolský pedagog na FD
Č
VUT.
1
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 19/2005
spole
č
ného sdílení metod, postup
ů
a opat
ř
ení
č
lenských železni
č
ních
podnik
ů
s úsp
ě
chem uplatn
ě
ných p
ř
i zvyšování produktivity a efektivity v zájmu zvýšení
konkurenceschopnosti
celého
železni
č
ního
sektoru
na
p
ř
epravním
trhu.
Realizací
souvisejících aktivit pov
ěř
il pracovní skupinu Benchmarking jakožto nástupce skupiny HCF
(
Harmonisation Comptable et Financiere
) aplikující Vyhlášku
č
. 318. Zmín
ě
ná skupina
organizuje, ve spolupráci se Statistickým st
ř
ediskem UIC, každoro
č
ní šet
ř
ení u
č
lenských
podnik
ů
a shromážd
ě
né údaje vyhodnocuje. Zde je t
ř
eba zd
ů
raznit posun v chápání
spolupráce drah v rámci HCF, kdy se již nejedná o pouhé shromaž
ď
ování a publikaci
č
íselných údaj
ů
, ale jde p
ř
edevším o znalost a pochopení proces
ů
klí
č
ových pro zásadní
restrukturaliza
č
ní zm
ě
ny železni
č
ní firmy. Výro
č
ní zpráva Benchmarking UIC obsahuje
výsledky šet
ř
ení za minulé a jemu t
ř
i p
ř
edcházející ú
č
etní (statistická) období. Na formulaci
parametr
ů
šet
ř
ení benchmarking a na vyhodnocení podklad
ů
poskytnutých evropskými
národními železni
č
ními podniky se na platform
ě
UIC podílejí p
ř
edsednická N
ě
mecká dráha
(DB),
Č
eské dráhy (
Č
D), Italské dráhy (FS), Ma
ď
arské dráhy (MÁV), Rakouské dráhy
(ÖBB), Belgické dráhy (SNCB) a Francouzské dráhy (SNCF). Do zatím posledního
vyhodnocení benchmarking uskute
č
n
ě
ném v minulém roce nemohly být, vzhledem k omezení
daném neúplností a distorzí údaj
ů
poskytnutých z ú
č
etní evidence n
ě
kterých oslovených
firem, zahrnuty všechny evropské národní železni
č
ní podniky, avšak kone
č
ných 15
č
lenských
železni
č
ních podnik
ů
UIC p
ř
edstavovalo dostate
č
n
ě
reprezentativní vzorek. Krom
ě
benchmarkingu
v rámci
odv
ě
tví
železnic
se
tradi
č
n
ě
provádí
i
benchmarking
s reprezentativními spole
č
nostmi z jiných druh
ů
dopravy nebo jiných obor
ů
podnikatelské
č
innosti. Pot
ř
ebné údaje a informace za t
ř
etí firmy zajistily
Č
D (za
Č
eské aerolinie a.s. a
Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.), DB (za Lufthansa AG), ÖBB (za Austrian Airlines AG a
Wiener
Lokalbahnen
AG),
SNCB
(za
Opérateur
combiné
a
Transport
publics
intercommunaux
)
a SNCF (za GEODIS). Je pochopitelné, že údaje t
ř
etích firem byly
k dispozici toliko z p
ř
íslušných výro
č
ních zpráv.
4. Uplatn
ě
ní benchmarkingu v UIC
Koncept Benchmarkingu UIC vychází z toho, že se
č
lenské dráhy pou
č
í z p
ř
ístup
ů
a postup
ů
používaných v jiných spole
č
nostech, které vytvo
ř
ily alternativní
ř
ešení pro spole
č
problémové oblasti. Výchozím p
ř
edpokladem pro uplatn
ě
ní Benchmarkingu v p
ř
ípad
ě
železni
č
ní dopravy je tedy zájem pou
č
it se od jiné (úsp
ě
šné) firmy než tápav
ě
a dlouze hledat
vlastní
ř
ešení, p
ř
i
č
emž jak již bylo zmín
ě
no, nemusí se nutn
ě
jednat o firmu z oboru. Práv
ě
p
ř
evzetí osv
ě
d
č
eného
ř
ešení m
ů
že významným zp
ů
sobem zkrátit období restrukturalizace
železni
č
ních správ na flexibilní obchodní spole
č
nosti. V
č
lenských železni
č
ních podnicích
UIC dnes benchmarking nachází uplatn
ě
ní p
ř
evážn
ě
p
ř
i:
-
rozpoznání problém
ů
ve výkonnosti firmy a definování p
ř
íležitosti pro zlepšení,
-
definování pozice firmy na trhu ve vztahu ke konkurenci,
-
nalezení zp
ů
sobu, jak zlepšit výkonnost,
-
dohledu nad zlepšováním proces
ů
používaných ve firm
ě
, tj. stanovení dosažitelných,
ale dostate
č
n
ě
agresivních cíl
ů
,
-
p
ř
edpov
ě
di budoucích trend
ů
.
Po nulté etap
ě
projektu Benchmarking, zahrnující p
ř
ípravu a definování vhodných
pom
ě
rových ukazatel
ů
, následovalo oslovení
č
lenských drah a sb
ě
r pot
ř
ebných údaj
ů
a
informací. Vyhodnocení benchmarkingu je publikováno ve výro
č
ní zpráv
ě
, která je
k dispozici všem evropským aktivním
č
len
ů
m UIC, tedy okruh p
ř
íjemc
ů
p
ř
ínosných
informací není prozatím omezen jen na zú
č
astn
ě
né firmy, jenž bezpochyby vyvinuly jisté
2
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 19/2005
úsilí. Zpráva se
č
lení na textovou
č
ást s formulací zásadních poznatk
ů
a na
p
ř
ílohy se zam
ěř
ením na komparativní analýzu:
-
celopodnikových finan
č
ních ukazatel
ů
,
-
podle segment
ů
hlavní
č
innosti (osobní doprava, nákladní doprava a infrastruktura),
-
vývoje
č
asových
ř
ad hlavních finan
č
ních ukazatel
ů
,
-
vývoje
č
asových
ř
ad ukazatel
ů
podle segment
ů č
innosti,
Poslední p
ř
íloha Zprávy Benchmarking obsahuje vysv
ě
tlující komentá
ř
e jednotlivých
ukazatel
ů
p
ř
edaných zú
č
astn
ě
nými spole
č
nostmi, což p
ř
edstavuje velmi d
ů
ležitý výchozí
materiál pro formulaci zásadních poznatk
ů
z šet
ř
ení benchmarking, tedy sdílení know-how.
Jako velmi d
ů
ležité se na základ
ě
n
ě
kolikaletých zkušeností autorského kolektivu jeví
zvolený zp
ů
sob grafické prezentace ukazatel
ů
. Je již ur
č
itou tradicí, že
ř
azení firem v grafech
je v závislosti na dosažených výsledcích, což na první pohled velmi p
ů
sobiv
ě
ovliv
ň
uje
č
tená
ř
e (p
ř
edevším cílovou skupinu -
č
leny managementu firem) a vyvolává v nich pot
ř
ebu
podrobn
ě
ji zjistit z kvalifikovaných komentá
řů
p
ř
í
č
iny úsp
ě
chu
č
i neúsp
ě
chu v efektivit
ě
a
rentabilit
ě
podnikatelské
č
innosti.
5. Komparativní analýza podnikatelské
č
innosti
V komparativní analýze jsou vhodn
ě
využity následující konsenzuální pom
ě
rové ukazatele:
-
ROCE – rentabilita použitého kapitálu
-
míra zadlužení
-
dynamická úrove
ň
zadlužení
-
krytí stálých aktiv
-
provozní p
ř
idaná hodnota na zam
ě
stnance
-
osobní náklady na zam
ě
stnance
-
rentabilita obratu tržeb
-
náklady osobní dopravy na jednotku p
ř
epravního výkonu
-
náklady nákladní dopravy na jednotku p
ř
epravního výkonu
-
náklady infrastruktury na km délky tratí
-
obrat osobní dopravy na jednotku p
ř
epravního výkonu
-
obrat nákladní dopravy na jednotku p
ř
epravního výkonu
-
investice do provozování dopravy na obrat dopravy
-
investice do infrastruktury na vlakový km.
Ukazatel ROCE – rentabilita použitého kapitálu
Rentabilita použitého (vázaného) kapitálu se stanoví pom
ě
rem EBIT (výsledek hospoda
ř
ení
p
ř
ed zdan
ě
ním, p
ř
ed výsledkem z ú
č
astí, úroky a mimo
ř
ádným výsledkem) a použitého
kapitálu. Kladné hodnoty ROCE kolísají za rok 2003 mezi 1,6 % a 0,0 %. Záporné hodnoty
ROCE (v p
ř
ípad
ě
10 ze 14 drah) znamenají nerentabilnost podnikatelské
č
innosti. Meziro
č
zlepšení kladné hodnoty ROCE bylo zaznamenáno pouze v p
ř
ípad
ě
koncernu DB, a to
z d
ů
vodu p
ř
evzetí logistického uskupení Stinnes. Hodnoty ukazatele ROCE byly negativn
ě
ovlivn
ě
ny rostoucími investicemi a zhoršujícími se výsledky hospoda
ř
ení, z
č
ásti z d
ů
vodu
stávek ÖBB a SNCF.
3
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 19/2005
Ukázka grafického zobrazení hodnot ukazatele ROCE – železni
č
ní podniky
0,7%
0,4%
0,0%
-0,8%
-1,0%
-2,5%
-2,6%
-13,9%
-15,8%
-42,2%
-16,3%
-2,5%
-1,0%
1,6%
-50,0%
-40,0%
-30,0%
-20,0%
-10,0%
0,0%
10,0%
Ukázka grafického zobrazení hodnot ukazatele ROCE – externí firmy
21,6%
2,5%
2,1%
1,2%
0,3%
-1,3%
-11,0%
-14,8%
-48,0%
-60,0%
-45,0%
-30,0%
-15,0%
0,0%
15,0%
30,0%
Ukazatel Míra zadlužení
Míra zadlužení udává podíl dluh
ů
na sou
č
tu dluh
ů
a vlastního kapitálu. Dluhy zahrnují
úro
č
ené a neúro
č
ené závazky a sou
č
asnou hodnotu leasingu. Hodnoty ukazatele za rok 2003
se pohybují mezi 80,3 % a 0,8 %. Výrazn
ě
navrch mají železni
č
ní podniky po absolvované
restrukturalizaci spojené s oddlužením, i když financování vysokých investi
č
ních pot
ř
eb p
ř
es
kapitálový trh znamená nep
ř
íznivý vývoj.
Ukazatel Dynamická míra zadlužení
Dynamická míra zadlužení vztahuje dluhy firmy na (operativní) cash-flow. Cash-flow
p
ř
edstavuje sou
č
et výsledku hospoda
ř
ení p
ř
ed zdan
ě
ním, odpis
ů
a zm
ě
nu rezerv na
d
ů
chodové závazky. Kladné hodnoty za rok 2003 leží mezi 20,5 a 0,2. T
ř
etina firem však
vykazuje záporné hodnoty.
Ukazatel Krytí stálých aktiv
Krytí stálých aktiv se stanoví jako pom
ě
r vlastního a dlouhodobého cizího kapitálu ke stálým
aktiv
ů
m. Hodnota vypovídá o mí
ř
e, nakolik je dlouhodob
ě
zajišt
ě
n investi
č
ní majetek firmy.
4
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 19/2005
Hodnoty za rok 2003 se pohybují mezi 134,7 % a 34,5 %, p
ř
i
č
emž v
ě
tšina
drah vykazuje hodnotu blízko sta procent.
Ukazatel Provozní přidaná hodnota na zaměstnance
Provozní p
ř
idaná hodnota na zam
ě
stnance udává pom
ě
r provozních výnos
ů
po ode
č
tení
výkonové spot
ř
eby, odpis
ů
a ostatních provozních náklad
ů
na pr
ů
m
ě
rný po
č
et zam
ě
stnanc
ů
p
ř
epo
č
tený na pln
ě
zam
ě
stnané. Hodnoty za rok 2003 kolísají mezi 47 677 eur a 2 283 eur,
což v plné nahot
ě
odráží rozdíl mezi mzdovou úrovní západní a ostatní Evropy.
Ukázka grafického zobrazení hodnot ukazatele Provozní p
ř
idaná hodnota (euro) na
zam
ě
stnance – železni
č
ní podniky
46 138
43 449
43 290
39 251
26 531
12 157
8 946
6 070
2 283
43 394
47 677
2 689
5 501
0
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
Ukázka grafického zobrazení hodnot ukazatele Provozní p
ř
idaná hodnota (euro) na
zam
ě
stnance – externí firmy
83 806
68 327
47 100
39 318
39 007
34 268
29 328
12 301
11 023
0
20 000
40 000
60 000
80 000
100 000
Ukazatel Osobní náklady na zaměstnance
Ukazatel osobní náklady na zam
ě
stnance slouží k porovnání hodnot s ukazatelem provozní
p
ř
idané hodnoty na zam
ě
stnance. Hodnoty se pohybují v pásmu mezi 56 934 eur a 3 143 eur.
Ukazatel Rentabilita obratu
Rentabilita obratu vychází z pom
ě
ru výsledku hospoda
ř
ení p
ř
ed zdan
ě
ním a úroky k obratu.
Kladné hodnoty ukazatele vykázalo jen 5 drah z 15 zú
č
astn
ě
ných, a to v rozmezí 4,6 % a 0,0
%.
5
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 19/2005
Ukazatel Náklady osobní dopravy na oskm
Hodnoty náklad
ů
osobní dopravy na osobový kilometr kolísají u zú
č
astn
ě
ných drah v širokém
rozmezí, a to úm
ě
rn
ě
ke struktu
ř
e a rozsahu provozované sít
ě
, kupní síle obyvatel a pom
ě
ru
mezi výkony dálkové a regionální dopravy.
Ukazatel Náklady nákladní dopravy na ttkm
Rozdíly nákladových sazeb nákladní dopravy na tarifní tunový kilometr se u zú
č
astn
ě
ných
drah pohybují ve výši až p
ě
tinásobku nejnižší hodnoty.
Ukazatel Náklady infrastruktury na km délky tratí
Hodnoty náklad
ů
infrastruktury (provozuschopnost a provozování dráhy) na kilometr délky
tratí se u západoevropských podnik
ů
pohybují v rozmezí od 218 do 62 tis. eur, zatímco
v zemích st
ř
ední a východní Evropy mezi 54 a 9 tis. eur.
Ukazatel Obrat osobní dopravy na oskm
Hodnoty ukazatele obratu osobní dopravy na osobový kilometr se pohybují v širokém spektru
podobn
ě
jako v p
ř
ípad
ě
nákladových sazeb. Rozdíly zde však plynou též z rozdílného
p
ř
ístupu k ú
č
tování úhrad z ve
ř
ejných rozpo
č
t
ů
za výkony podle smluv na služby ve ve
ř
ejném
zájmu. Zatímco západoevropské železni
č
ní podniky ú
č
tují úhrady do obratu, tak
východoevropské dráhy setrvávají u pojímání úhrad jakožto dota
č
ního titulu a kompenzace
ú
č
tují jako ostatní provozní výnosy.
Ukazatel Obrat nákladní dopravy na ttkm
V p
ř
ípad
ě
hodnot obratu nákladní dopravy na tarifní tunový kilometr se jedná o výjime
č
p
ř
ípad, kdy nelze hovo
ř
it o z
ř
ejmé spole
č
né tendenci vývoje
č
asových
ř
ad. D
ů
vodem jsou
jist
ě
zna
č
n
ě
rozli
č
né konkuren
č
ní pom
ě
ry panující na jednotlivých národních trzích a p
ř
ístup
státu k zajišt
ě
ní podmínek konkurence mezi dopravními obory.
Ukazatel Hrubé investice dopravce k obratu dopravy
Hodnoty ukazatele pom
ě
ru hrubých investic dopravce (v
č
etn
ě
investi
č
ní podpory z ve
ř
ejných
rozpo
č
t
ů
) k obratu dopravních
č
inností se pohybují mezi 24 % a 4 %.
Ukazatel Investice do infrastruktury na trasové km
Hodnoty investic do infrastruktury v pom
ě
ru k nabízené kapacit
ě
v trasových kilometrech
mají sice ve sledovaných obdobích klesající trend v kontextu s nezbytnými úsporami, avšak je
t
ř
eba si uv
ě
domit, že infrastrukturní investice mnohde p
ř
evzal stát a nejsou již realizovány
prost
ř
ednictvím železni
č
ních podnik
ů
, což je obdobná praxe jako v p
ř
ípad
ě
pozemních
komunikací.
6. Záv
ě
r
Zdá se, že
č
asem adekvátn
ě
poroste okruh firem, ve kterých systematický
benchmarking najde své uplatn
ě
ní, protože m
ů
že být nástrojem, který pom
ů
že firm
ě
dosáhnout špi
č
kové výkonnosti. Bez benchmarkingu totiž manaže
ř
i nebudou v
ě
d
ě
t, jakou
úrove
ň
mají podnikatelské aktivity jimi
ř
ízených spole
č
ností, jakou úrove
ň
by mohly mít a
jakým zp
ů
sobem toho dosáhnout.
6
V
ě
deckotechnický sborník
Č
D
č
. 19/2005
Literatura
[1] Kolektiv autor
ů
: Benchmarking 2004 Rapport, Union internationales des chemins de fer,
Novembre 2004, Paris
[2] Pastor, O.: Projektový cyklus -
č
innosti a dokumenty, Automatizace, ro
č
. 44,
č
. 12/2001,
str. 755-756. ISSN 0005-125X.
Praha, b
ř
ezen 2005
Lektoroval: Ing. Rudolf Jedli
č
ka
Generální
ř
editelství
Č
D, KEN
7